Domů » Jak se naučit soustředit

Jak se naučit soustředit

Jak se naučit soustředit

Mysl je jak kočka toulavá

Příroda je stále otevřená kniha a jen v ní opravdu stojí za to číst.

Antoni Gaudí i Cornet

Moje maminka je hodně chytrá ženská. Vybavuji si z dětství, jak zalévala kytky a vždy s nimi promluvila, pochválila, jak pěkně rostou. “Mami, proč mluvíš na kytky, vždyť ti nemůžou odpovědět!” “Slyší mě, příroda to má dobře zařízený.”

Dnes vím, že mluvení s květinami tenkrát bylo jejím spojením s přírodou, ačkoliv třeba okopávání brambor bytostně nesnášela 🙂 .  Mluvením na kytky aktivovala svoji schopnost soustředit se na činnost, kterou právě vykonává, na zalévání. A proto nejspíš i já dnes mluvím s rostlinami, hladím je, obdivuji a projevuji jim vděčnost za radost, kterou mi dělají.

Díky Tobě, mami, mě na napadla úvaha na téma “Jak se naučit soustředit.”


Když si zvykneme být zabraní do svých myšlenek, tzv. mít svůj svět, pravděpodobně po čase zjistíme, že máme problém se soustředěním. Naše mysl se “fláká” kdovíkde a znemožňuje nám dělat věci pořádně. Tak, abychom byli spokojení. A my chceme být spokojení, nebo snad ne?

Naše mysl má tendenci se toulat

Když jí to dovolujeme, může se nám zatoulat i tam, kam nechceme, kde se nám nelíbí. Uvrhne nás do přemýšlení o problémech, starostech, neúspěších, nedostatku. Společně s myslí se zatouláme do destinací s minusovým nastavením. V těchto chvílích začínáme být mrzutí a nepříjemní i sami sobě. Padají na nás “depky” a činnosti, které právě děláme, nám nenesou radost. Jsme roztěkaní, nespokojení a neschopní odvést dobrou práci. Nejde nám TO. V mysli si přehráváme minulost a obavami nahráváme budoucnost.

Právě v těchto okamžicích je dobré se zastavit a aktivovat čudlík soustředění. Jak to ale udělat?

Zatoulanou mysl jde zkrotit

Proč je dneska na obloze slunce? Co všechno díky slunci existuje, roste, jak to zlatavé slunce působí na přírodu? Jaké pocity mi přináší? Usmívají se lidé víc, když “konečně vyleze sluníčko”?

Zkusme se zajímat, jak věci fungují

Možná právě teď je na čase naučit se vnímat svět kolem sebe – naši přítomnost. Pro návrat k soustředění sledujme, jak se chováme v různých situacích. Pozorováním obyčejných věcí a zamýšlením se nad nimi, vnímáním našich pocitů – tím vším si trénujeme schopnost soustředění. Nenechávejme svou mysl bránit nám v soustředění a dělat si, co ona  chce – můžeme ji nasměrovat.

Na procházce hledejme zázraky přírody. Obdivujme stromy – velikány, dívejme se na zvířata, poslouchejme zpěv ptáků nebo jen sledujme včelu, která přelétáním z květu na květ shání svou denní potravu. Projevme úctu k přírodě, k její velikosti a moudrosti. Ke všemu, co vytvořila a obdivujme, jak perfektně to v ní, i přes necitlivé zásahy člověka, funguje.

V obchodě, v autobuse, na cestě kamkoliv projevujme úctu a mysleme na trpělivost vůči seniorům. Zbavme se své nervozity z jejich zapomínání, mějme ohledy k jejich nemocem, k jejich životu, který měli ve většině daleko náročnější než my dneska. Nezapomínejme, že jednou nám taky bude 70 nebo i víc.

Open your eyes

Dovolme smyslům se otevřít. Prožívejme naše pocity a buďme vděčni všem smyslům, které máme.

  • Používejme oči – dívejme se kolem sebe a užívejme si všechny “samozřejmé” krásy.
  • Aktivujme uši a naslouchejme zvukům přírody – zpěvu ptáků i bzučení hmyzu, šumění deště nebo skučení větru. Naslouchejme lidem a přemýšlejme, co nám chtějí sdělit.
  • Zamrskejme nosem a nasávejme vůni vzduchu, květin i jídla, které se právě chystáme pozřít. Zapamatujme si vůni dětí a lidí, které máme rádi.
  • Hýbněme rukama a dotýkejme se kamínků, hlíny, trávy a všech rostlin. Stejně jako hladíme našeho domácího mazánka nebo milované dítě. Objímejme lidi, které máme rádi. Dotyk je spojení – s lidmi i přírodou.
  • Vychutnávejme si každý lůček tekutiny či sousto jídla. I obyčejná voda má neobyčejnou chuť. Životodárnou.

Vyhledávejme tyto zázraky a dovolme jim obohatit náš život. Umožní nám příště zkrotit naši zatoulanou mysl vždy, když si tahle kouzla uvědomíme a připomeneme. Pomohou nám naučit se soustředit. Pro chvíle, kdy soustředění potřebujeme.

Vnímejme vždy poctivě, co děláme, i když je to třeba právě naše nejnenáviděnější povinnost – mytí nádobí nebo úklid zaneřáděného auta.

Co pomáhá k soustředění Tobě? Dej nám vědět v komentářích!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.