7 kroků, díky kterým vytěžíte z rozhovoru maximum – v práci i doma

Vlastní foto

V následujícím textu si přečti nápady na vylepšení situací, ve kterých potřebuješ využít komunikační dovednosti.

Při pracovních setkáních i při komunikaci v rodině a užších vztazích.

V článku Jak mít úspěch při pracovním nebo osobním rozhovoru jsou napsány základní informace. Dnes si rozebereme blíž jednotlivé kroky:

1. Mějte jasný záměr a neodbíhejte od něj.
2. Nebuďte ustrašení.
3. Naučte se 4 řeči – ne 4 cizí jazyky :).
4. Chvalte.
5. Ptejte se.
6. Naslouchejte.
7. Děkujte.

Tak to pojďme rozebrat. Věřím, že Ti článek přinese nové info a podpoří Tvoji sebedůvěru před dalším (možná obávaným) rozhovorem.

#1 O co vám jde?

Myslete na výsledek – čeho CHCETE dosáhnout? Obáváte se nezdaru = myslíte na nezdar – takže vážně: „Čeho chcete dosáhnout?“ Máte to napsané?

BTW – úspěšný rozhovor dopadne tak, jak si přejete? A neúspěšný rozhovor dopadne tak, jak si nepřejete, jak jste se obávali? Hmm, to je ještě otázka k zamyšlení…

Každý má svoji pravdu, souhlaste s tou jeho a slušně zopakujte svůj názor, pokud je jiný. I když váš protějšek říká z vašeho pohledu úplné hlouposti, neukazujte mu, že nemá pravdu.

Cvičení 1: Rozhodněte se, že tento týden budete souhlasit s každým, koho potkáte. Sledujte svoje reakce a pocity. I ty, které budou následovat, až o tom budete později přemýšlet.
Natrénujete příjemné chování a dobrý pocit z něj se vám bude vracet.

#2 Hlavně klídek

„Ono se to řekne, ale jak mám zachovat klid, když na týhle schůzce visí celá moje budoucnost?!“

Chápu, jenže bez klidu je vaše schůzka jen sázkou do loterie. Nervozita je vidět a ovládá nejen vzhled, nýbrž i pohyby, schopnost přemýšlet a mluvit smysluplně. Jestli s vámi cvičí pocit, že tahle schůzka je zodpovědná za vaši budoucnost, prosím vás, zbavte se ho. Záleží jen na téhle chvíli, takže se hoďte do klidu, protože vaší budoucnosti prospěje klid právě teď.

#3 Zaujměte, aneb 4 řeči, které pilujte imrvére

Verbální i neverbální komunikace

Nejdřív ze všeho zaujměte svojí osobností, ale pozor – na určitých místech se otevřenost nenosí, mohli byste narazit. Pokud se tedy jedná o zkoušku ve škole nebo výslech na kriminálce, sebevyjádření raději zmodifikujte. I na úřadech mívají s osobnostmi problém, na takových místech raději zatáhněte brzdu – odložte extravaganci a omezte se na jasné, stručné vyjadřování. Bez vtipů – zapamatujte si, že stát nemá smysl pro humor!

a) řeč osobnosti

Všimli jste si, že lidé, kteří vám imponují, jsou příjemní právě proto, že se usmívají, jsou ohleduplní, empatičtí a zajímají se o vás daleko víc než o sebe? Nemusejí znát 1000 pravidel bontonu, prostě vás jen přitahuje vnitřní světlo, které z nich sálá.

Jak taky mít to NĚCO, co lidi přitahuje jako magnet? NĚCO na nich je, a to NĚCO je právě pozitivní přístup k životu. A nemyslete, taky na tom museli máknout a makají nepřetržitě. Pár šťastlivců má charisma „vrozené“ = vlivem rodiny zautomatizované nebo spíš nepotlačené. Ostatní na svém osobním kouzlu poctivě dřeli a teď už se jen a jen zlepšují.

Charisma je získaná dovednost. Dá se naučit – viz herci. Učte se od charismatických lidí, vyberte si svůj vzor a pozorujte, jak se chová, co vám na něm imponuje – okoukejte od něj všechno, co se vám osobně líbí. Jak chodí, co dělá rukama, jaký má výraz… A trénujte pozitivní přístup.

b) řeč očí a obličeje

Lidé budou napodobovat váš výraz obličeje. Usmívejte se, dejte jim najevo, že je rádi vidíte. Charismatická osobnost se nemračí, nebo ano?

Očním kontaktem navazujeme spojení. Někteří lidé podle očí soudí míru vaší upřímnosti. Pokud máte jiskru v očích a dokážete se očima i usmívat, přijmou vás pravděpodobněji jako upřímného člověka.

Nezírejte na partnera jako na svatý obrázek, nehypnotizujte ho příliš dlouho, lidé po chvilce těkají očima z místa na místo a začnou být nervózní. Zároveň si uvědomte, že vaše koukání někam mimo něj také není úplně příjemné. Použijte zlatou střední a dívejte se svému protějšku do očí o trošku déle, než se dívá do očí on vám.

c) řeč těla

Myslete na držení těla, nehrbte se, avšak zároveň zůstaňte přirození. Ne, opravdu si to vzájemně neodporuje.

K lidem, kteří nás zaujali, se instinktivně nakláníme. Od nepříjemných se odtahujeme. Pokud to je vhodné, využijte této znalosti. V opačném případě zaujměte neutrální postoj, avšak sami zůstaňte v otevřené pozici.

Jak vypadá otevřená pozice?

• Nekřižte nohy ani ruce na hrudníku (to podporuje uzavřený přístup).
• Přimějte svého partnera, aby ani on nekřížil ruce na svém těle. Podejte mu třeba prezentaci, knížku, papír, pero, něco… Zařiďte, ať se podívá – pohne rukama, nakloní se k vám blíž a uvolní se.
• Lokty dejte od těla, opřete je třeba o madla židle, budete působit sebejistým dojmem.
• Otevřete ruce, dlaně i prsty (a držte je pod úrovní brady), váš společník ucítí, že máte přátelské úmysly.
• Nedotýkejte se svého obličeje a nehrajte si s vlasy, působí to fakt divně.
• Omezte přílišnou gestikulaci.
• Ne s každým je vhodný tělesný kontakt. Když cítíte, že je partner otevřený a nejedná se o striktně profesionální nebo úřední schůzku, můžete zkusit lehce se ho na malou chvilku dotknout těsně nad loktem.
• Respektujte partnerův prostor. K známým a lidem podobného věku můžeme blíž, u cizích, výrazně starších a výrazně mladších je dobré napoprvé zachovat určitý odstup. Mohli by se cítit nepříjemně a dávat podvědomé signály, že jejich výsostné území je narušeno (nervózní pohyb nohy, poklepávání prsty o stůl, cvakání propiskou…).
• Přikyvujte. Ne kývat na všechno ve smyslu „se vším souhlasím“. Spíš ve smyslu „chápu“. A samozřejmě – nepřežeňte to!

d) řeč úst

• Přizpůsobte formu sdělení svému posluchači:

  • Slaďte svůj slovník s jeho slovníkem. I když pozor na přílišné rozdíly – pokud váš partner mluví výhradně spisovně, na což vy třeba nejste zvyklí, nebudete ve své kůži. Budete se cítit uměle a podle toho to bude vypadat. Takže všeho s mírou, zakomponujte svoji přirozenost.
  • Mluvte tak rychle (nebo pomaleji) jako váš společník. Tempo řeči prozradí, jak rychle mozek dokáže analyzovat informace. Rychlost mluveného slova je nižší než rychlost myšlenek a schopnost poslouchat je prý dokonce 3x nižší, proto má s posloucháním tolik lidí problém.
  • Nemluvte o moc déle než váš společník.
  • Napodobujte jeho intonaci i modulaci.

  Pokud jste schopni přemýšlet rychlostí blesku a stejně tak rychle jste schopni myšlenky převádět na slova, máte problém vy. Váš partner vám nejspíš nebude stačit. No, on by vám v tomhle případě nejspíš nerozuměl ani slovo. Jednoduše: hlídejte si, abyste vy nemluvili rychleji než váš protějšek, a všechno bude cajk.

„Před nikým se neponižuj a na nikoho se nepovyšuj!“ Vzpomínáte si na ševce-krále Miroslava?

Nechlubte se tím, co máte vy, pokud se váš společník nezeptá. Povyšování lidé nemají rádi, ONI se chtějí cítit důležitě. Když jim to umožníte, budou ve vaší společnosti s potěšením.

#4 Chvalte

Pochvalte upřímně, co se vám líbí na nich nebo na jejich majetku, rodině a úspěších. Řekněte konkrétně, proč se vám to líbí. Uvidíte, že poklonu lidé ocení a budou vám ji chtít přirozeně oplatit. Z toho jaksi logicky vyplývá, že vzájemný vztah se stane těsnějším, budete sympaťáci a otevřete dvířka dalším příležitostem.

Když začnete rozdávat pochvaly, připravte se taky na to, že je začnete dostávat.

Cvičení 2: Trénujte a vysekněte lidem alespoň 3 pochvaly denně. Řekněte jim, za co přesně je chválíte. Sledujte, jak se tváří, jak reagují, jestli vám pochvalu oplácí. Sledujte změny a zlepšení.

Věděli jste, že odmítnutí nebo zpochybnění pochvaly, může pro chválícího signalizovat odmítnutí jeho samotného jako člověka?

Upřímným přijetím pochvaly se ukazujeme jako sebevědomí jedinci.

Nekritizujte, nepomlouvejte, nestěžujte si

Naučte se změnit destruktivní kritiku v konstruktivní pochvalu. Chvalte i za malá zlepšení. Když nepřijdete na nic pozitivního, co byste mohli říct o konkurentovi, zaměstnavateli, spolupracovníkovi, bývalém příteli…, raději mlčte.

Pravidla kritiky

1. Vždy kritizujte situaci, nikdy člověka. Nevracejte se k tomu a nezobecňujte:„Ty vždycky…, ty nikdy…!“
2. Nejdřív pochvalte za něco dobrého. Určitě něco existuje, dejte si s nalezením práci, vyplatí se!
3. Sdělte jasně a konkrétně, s čím nejste spokojeni.
4. Na konec znovu pochvalte a svůj „příkaz“ vyjádřete jako žádost o pomoc nebo spolupráci.
5. Vždycky, vážně VŽDYCKY! skončete v přátelském tónu: „Těším se na výsledky naší spolupráce, dohody ….“

Cvičení 3: Za co a komu jste dnes dali nálož kritiky? Jak byste si mohli zakritizovat o trochu líp?

 Přiznejte svoji chybu

Nesvalujte ji na druhého, tím otevřete prostor pro hádku, v které většinou vyhraje jen notorický hádač. U ostatních ztratíte na kvalitě a postupně se odtáhnou.

Většina lidí ocení, pokud umíte přiznat vlastní kiks. A ti, kteří to nepochopí, vám možná nastaví zrcadlo, jak jste to dělali dřív.

#5 Ptejte se

Dávejte otevřené otázky, které váš společník musí rozvinout. Chtějte znát jeho názor, podrobnosti. Zabraňte předem odpovědím ano-ne-nevím, v opačném případě na něj rovnou můžete pustit silnou žárovku, která dokreslí váš policejní výslech. Zacilte na jeho potřeby, přimějte ho podrobněji mluvit o sobě, navážete tak užší vztah, protože na něj budete působit starostlivě.

Nabídněte 2x ANO: pokud je otázka uzavřená, popřemýšlejte a položte takovou, na kterou jde odpovědět jen kladně. Odpovědět NE je bezpečné, člověk se nemusí rozhodovat a nést za své rozhodnutí zodpovědnost. Dávejte takové otázky, které partnera navedou na „správnou odpověď“.

Najděte důvod, aby lidé odpověděli ANO

Zjistěte jejich priority, ať vám vysvětlí svůj postoj. Nepřerušujte je a neprozrazujte, že jejich důvody znáte. Chtějí udělat to, na co přišli sami. Zopakujte priority, které vám partner sdělil a nechejte ho udělat to, na co přišel sám.
Položte mu otázku a lehce přikývněte. Váš partner po chvilce začne přikyvovat také, a bude z vás mít dobrý pocit.

#6 Naslouchejte

Poslouchejte a opravdu naslouchejte, když druzí mluví. Mluvte o tom, co zajímá je – O NICH. Zajímejte se a povzbuzujte je, dodáte jim sebedůvěru a budou se s vámi cítit dobře. Když váš společník i na otevřené otázky reaguje jedním slovem, položte doplňující otázku, která prezentuje váš zájem.

Buďte aktivní, ujišťujte se, že jste pochopili, o čem váš partner mluví nebo na co se ptá. Použijte jeho jméno, pozměňte jeho větu a zopakujte ji jako otázku:
„Pane Dvořáku, chápu dobře, že u vás…? Mám pravdu?“

Cvičení 4: Zajímejte se celý jeden měsíc o problémy ostatních lidí – nahraďte zájmena JÁ, MOJE… zájmeny TY, VY, TVOJE, VAŠE… – získáte víc přátel.

Nechte svůj protějšek domluvit

Zcela určitě mu neskákejte do řeči a rozhodně neregulujte témata, dokud on má ještě co říct. Je to neslušné a lidé to můžou vnímat jako ponižující.

I vy můžete cítit, že když to hned neřeknete, neřeknete to nikdy, protože to zapomenete. Ovládněte svoji touhu říct všechno, co máte na mysli. Je lepší dát prostor partnerovi. Když vám vaše myšlenka uteče, přiteče jiná, nebojte.

Vyšlete signál, že ho chápete:

• nedávejte přímo najevo, že s jeho fňukáním nesouhlasíte, uznejte jeho pocity,
• nedávejte přímo najevo, že s jeho kritikou nesouhlasíte, uznejte právo na jeho názor,

a zopakujte slušně svoje stanovisko.

Mluvte jasně a srozumitelně

Váš partner není jasnovidec a určitě nebude číst mezi řádky, co jste tím vlastně chtěli říct. Vezme to, co uslyší a tak s tím naloží.

Cvičení 5: Vyzkoušejte si svoji schopnost naslouchat konkrétnímu člověku, který má nějaké trápení:

• věnujte mu svoji plnou pozornost, buďte jen pro něj;
• dívejte se mu do očí, prozradí vám, jak se cítí;
• neskákejte do řeči, omezte se na gesta podpory (hm, aha, kývnutí hlavou…);
• dejte najevo, že pozorně posloucháte a rozumíte mu;
• dejte mu čas k vyjádření všeho, co ho trápí;
• nevyptávejte se na detaily;
• nedávejte nevyžádané rady;
• neshazujte jeho pocity;
• nalaďte se na jeho řeč těla;
• sdílejte jeho emoce.

#7 Děkujte

Poděkujte vždycky, když je příležitost. Vyhledávejte možnosti k projevení vděčnosti.

„To dáš“

Určitě bude na místě, když si alespoň něco z toho dopředu natrénujete. No a pokud trénink nestihnete, vypíchněte, co je pro vás to důležité a svůj úspěšný rozhovor si alespoň přehrajte v hlavě.

Před schůzkou si chvilku sedněte, zavřete oči a v duchu si schůzku přehrajte jako film na plátně. Sledujte svoje žádoucí pohyby, výraz obličeje a celkové nadšení z úspěšného rozhovoru. Dokážete to pak v té „jámě lvové“ lépe zrealizovat.

Nebuďte na sebe moc přísní – opakování je matka moudrosti a trénink je otec zlepšování. A cvičení dělá mistra a učený z nebe nepadá atd. atp.